Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 
 

Mars

Planeta Mars je 4. planeta sluneční soustavy. Je to planeta terrestrického typu s rovníkovým průměrem 6794 km a polárním průměrem 6744 km. Planeta se otočí kolem své osy jednou za 24 h 36 min. Zploštění Marsu je - stejně jako u Země - způsobeno odstředivou silou následkem rotace planety. Podobně jako je tomu u Země, i Mars má rotační osu skloněnou ke kolmici k rovině oběhu, takže v průběhu jednoho oběhu přivrací ke Slunci střídavě severní a jižní polokouli. Sklon osy činí 26.72°, tedy o něco více, než u Země (23.44°). Tato skutečnost má vliv i na vzhled Marsu při pozorování ze Země.

Ze Země je Mars pozorovatelný jako žlutý, někdy načervenalý kotouček o úhlovém průměru 2" až 25" a jasnosti +2.0 mag až -2.8 mag v závislosti na vzdálenosti od Země. Mars se k Zemi nejvíce přibližuje v období kolem své opozice se Sluncem. Taková opozice nastává přibližně jednou za 2 roky. Protože Mars obíhá kolem Slunce po excentrické dráze, ne každá opozice je k pozorování Marsu stejně příznivá.

Když je Mars v opozici se Sluncem v afeliu (na své dráze od Slunce nejdále), má podstatně menší úhlový průměr (cca 14") i jasnost (cca -1 mag), než když je v opozici v periheliu. Při periheliové opozici může Mars jasností překonat Jupitera a stát se tak na krátkou dobu 4. nejjasnějším objektem oblohy (po Slunci, Měsíci a Venuši). To se stalo naposledy v letech 1988 a 2003. Další takovou opozici můžeme očekávat v roce 2018. Zároveň ovšem platí, že při periheliové opozici má Mars nízkou deklinaci a při té afeliové naopak vysokou. Pro pozorovatele ze severní polokoule Země je tedy periheliová opozice znevýhodněna malou výškou nad obzorem a krátkou denní dráhou. Výhoda většího úhlového průměru je tak znehodnocena větším "chvěním vzduchu" (horším seeingem). Při afeliové opozici je tomu naopak. Střídá se vždy 5 afeliových a 3 periheliové opozice. Přitom při některých "kompromisních" opozicích má Mars relativně vysokou deklinaci i relativně přijatelný úhlový průměr. Z uvedeného je zřejmé, že k pozorování Marsu je mnohem vhodnější jižní polokoule Země.

Na povrchu Marsu můžeme ze Země vidět albedové útvary, které jen v některých případech odpovídají skutečným útvarům na jeho povrchu. Jde především o nápadné polární čepičky, bílou skvrnku Nix Olympica (odpovídá vrcholu nejvyšší hory na Marsu, vyhaslé sopky Olympus Mons) a kanál Coprates (odpovídá roszáhlé zlomové struktuře Valles Marineris, tedy Údolí Marineru, pojmenované podle sond Mariner). Menší útvary jsou ze Země nepozorovatelné a byly objeveny až kosmickými sondami. Mars má velmi řídkou atmosféru, tlak na povrchu je kolem 1 kPa a značně se liší v závislosti na tom, zda je to v údolí nebo ve vyšších polohách. Tato atmosféra však stačí k tomu, aby na Marsu foukaly různě silné větry. Albedové útvary vykazují sezónní změny způsobené přesunem prachu sezónní prouděním. Občas dochází ke vzniku celoplanetární bouře, která zahalí celý viditelný povrch Marsu kromě polárních čepiček neprostupnou vrstvou okrové barvy. Bouře se zpravidla uklidní za 3 - 4 týdny, po tuto dobu je ovšem nemožné pozorovat na Marsu nějaké detaily.

Letošní opozice, která nastane 29. ledna 2010, je afeliová. Mars se nejvíce přiblíží k Zemi již 27. ledna 2010 a to na 0.66398 AU (99 330 000 km). Přitom dosáhne deklinace +23° 50', jasnosti -1.3 mag a úhlového průměru 14.0". Klasická literatura věnovaná pozorování Marsu uvádí, že podrobnosti na povrchu Marsu se stávají dobře viditelnými, jestliže úhlový průměr Marsu překročí hranici asi 10". Není to samozřejmě dogma, zvláště v době digitální fotografie a počítačového zpracování, ale platit tento výrok nepřestal. Období, ve kterém má Mars větší úhlový průměr než 10", trvá od 9. prosince 2009 do 22. března 2010. Po celé letošní období viditelnosti natáčí k Zemi svoji severní polokouli.
Mars je poslední z planet zemského typu. A také je druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy. Mars dostal své jméno, podle rudého zbarvení, které bylo symbolem války, ohně a krve. A Mars byl starořímský bůh války. Mars lze za příhodných podmínek pozorovat celou noc a má načervenalou barvu.

Atmosféra Marsu je velmi řídká. Tlak na povrchu je mezi 600 až 1000 Pa. To je přibližně 100 až 150krát méně než na Zemi. Největší podíl má oxid uhličitý (95 %), dále dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,15 %).

Průměrná teplota u povrchu planety je okolo -56 °C. Pro Mars jsou typické velké rozdíly mezi dnem a nocí. Na rovníku se teploty pohybují od -90 do -10 °C, a nad nulu se prakticky nedostanou. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnou až 30 °C.

Povrch Marsu je velmi různorodý. Jižní polokoule s hornatou krajinou je pokryta krátery. Na severní polokouli jsou obrovské rovné pláně zalité lávou. Na Marsu je nejvyšší hora Sluneční soustavy - sopka Olympus Mons, která vystupuje do výšky 27 km nad okolní terén. V rovníkové oblasti Marsu se nachází obrovský kaňon Valles Marineris. Je dlouhý 4 500 km a hluboký 7 km.

Kůra Marsu je silná od 32 do 80 km. Ale přesné složení není známo.

Plášť je silný okolo 1 500 až 2 000 km, je složen z křemičitých hornin.

Jádro má rozměry mezi 1250km a 2000 km. Ani jeho složení zatím není přesně známo. Pravděpodobně je železné a tuhé, jinak by vytvářelo magnetismus, který ovšem nebyl zaznamenán.

Mars má dva měsíce Deimos a Phobos. Oba ukazují Marsu stále stejnou část. Phobos obíhá planetu rychleji než se ona sama otáčí, což způsobuje zpomalování oběhu a snižování vzdálenosti. Odhaduje se, že za 50 000 let Phobos do planety narazí. Naproti tomu oběžná dráha Deimosu se prodlužuje. Oba tyto měsíce jsou pravděpodobně zachycenými planetkami.

Protože se lidé domnívali(a stále domnívají), že na Marsu může být život, je Mars častým cílem sond a dokonce se plánuje přistání člověka na Marsu.

První pokusy o přistání na Marsu podniklo 7 sovětských sond. Ty se ovšem ani nedostaly k cíli. Úspěšnější byly americké sondy Mariner 3 a 4. Ty na Zem poslaly celkem 22 snímků. Mariner 6 a 7 prolétly okolo, a na Zem poslaly 400 snímků a zkoumaly složení atmosféry. Dalším úspěšným projektem byl program Viking. Jednalo se o 2 sondy, které prozkoumaly povrch s rozlišením na 100km a odeslali 55 000 snímků.

Poté se program objevování Marsu na delší dobu přerušil. Ovšem v poslední době se zase vesmírné programy začaly o Mars se střídavými úspěchy zajímat. Mezi úspěchy se určitě řadí přistání 2 amerických sond Spirit a Opportunity.

Mars v datech:Průměr 6 804,9km

Vzdálenost od Slunce:
průměrná 227 936 637 km
v aféliu 249 228 730 km
v perihéliu 206 644 545 km

Doba oběhu kolem Slunce 686,96 dne
Doba otočení kolem osy 1,03 dne

Hustota 3,934 gcm-3
Hmotnost 6,418 · 1023 kg
Objem 1,638 · 1011 km3

Počet přirozených družic 2